Naučná stezka Soumarské rašeliniště

Soumarské
rašeliniště, 13.8.2018

Naučná stezka Soumarské rašeliniště se nachází 4,5 km západně od městečka Volary (okr. Prachatice), na okraji Národního parku Šumava. Má délku přibližně 1,5 kilometru a není okružní. Trasa, vybudovaná na konci roku 2011, je otevřená od června do října.

Naučná stezka začíná asi 200 metrů od Soumarského Mostu. Vede téměř po rovině, částečně po povalovém chodníku, částečně po rašelině.

Trasa má 6 zastavení, průvodcem po stezce je skřítek Rašeliníček. Panely jsou doplněny krásnými ilustracemi P. Procházky.

Úvodní tabule nás přivítá hned u vstupní brány na stezku. Víte, že soumarové byli dopravci zboží na středověkých stezkách? Právě přes oblast Soumarského Mostu vedla středověká Zlatá stezka. A my tak vstupujeme do míst, jimž se obchodníci snažili vyhnout, aby nezapadli do bažin.

První zastavení s názvem Osud rašeliniště popisuje vznik a vývoj údolního vrchoviště v místě zvaném Vltavský luh. Přirozený vývoj rašeliniště o rozloze 85 hektarů přerušila těžba rašeliny, která tu probíhala od přelomu 19. a 20. století a nejintenzivněji asi 30 let až do roku 2000.

Procházíme březovým lesíkem s příměsí borovice, který připomíná lesy dalekého severu. Je tu vlhko, okolo povalového chodníku jsou bochníky mechu ploníku obecného, roste tu i rašeliník. Slyšíme zpívat ptáky.

Význam vody pro existenci rašelinišť popisuje další tabule naučné stezky. Bez vody není rašelina a tak odvodnění kvůli těžbě znamenalo vymizení rašeliníku i další vegetace, která potřebuje specifické podmínky. Proto se po ukončení těžby odvodňovací kanály přehrazovaly nebo zasypávaly, aby se voda v místě opět udržela.

Jdeme dál, povalový chodníček je postupně lemován bezkolencem modrým (Molinia coerulea),  smldníkem bahenním (Peucedanum palustre), ale i suchopýrem, ostřicí  nebo pcháčem. Pod nohama se nám mihla ještěrka živorodá. Třetí panel seznamuje s rostlinami, podle kterých můžeme poznat, v jaké fázi vývoje se krajina nachází – zda se jedná o údolní vrchoviště, mokřad nebo podmáčenou louku.

Další část trasy vede rozvolněnou vegetací. Čtvrtá tabule charakterizuje činnosti vedoucí k obnově rašeliniště. Tyto práce probíhají na Šumavě už od roku 1999. Většinou se provádějí ručně, někdy se využívá odlehčených bagrů s širokými pásy.

Páté zastavení popisuje využití rašeliniště. Víte, že se rašelina využívá nejen v zahradnictví a lázeňství, ale dá se použít i k topení? V Anglii ji dokonce využívají při výrobě whisky.

Vyhlídková věž na Soumarském rašeliništi, 13.8.2018

Přicházíme k vyhlídkové věži. Dřevěná rozhledna Soumarský most byla postavena v roce 2012 a je vysoká 9,2 metru. Vyhlídkový ochoz, který je v šesti metrech, poskytuje kruhový rozhled na celé rašeliniště i okolní kopce.

Poslední panel informuje o obyvatelích rašeliniště. Až půjdete rašeliništěm, zkuste si všimnout motýlů žluťáska, modráska nebo perleťovce. Nevyhřívá se na povalovém chodníku ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) nebo v trávě zmije obecná (Vipera berus)? K nejohroženějším místním obyvatelům patří tetřívek obecný, kvůli kterému je sem v části roku zakázán vstup.  Žije tu také hýl rudý nebo bramborníček hnědý nebo kulíšek nejmenší.

Na konci stezky doporučujeme se napojit na zelenou TZ a po ní se vrátit k Soumarskému mostu. Celá trasa pak bude měřit 2,5 km.

Parkovat lze u Soumarského mostu, jezdí sem i autobus a vlak. Zastavit se tu mohou i ti, co sjíždí Teplou Vltavu nebo cyklisté jedoucí po cyklotrase 1055. Kola na stezku nesmějí, ale k dispozici je “stojan”.

U Soumarského mostu je turistům k dispozici infocentrum, občerstvit se lze v Soumarské hospodě a o prázdninách i v kempu.

 

 

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *