Naučná stezka Božídarské rašeliniště
Tabule naučné stezky Boží Dar, srpen 2012
Naučná stezka Božídarské rašeliniště prochází okolím Božího Daru, asi 20 km SSV od Karlových Varů. Naučná stezka o délce 3,2 kilometru začíná u informačního centra v Božím Daru a její trasa je okružní. Stezka pochází už z roku 1977, v roce 2011 byla otevřena po rekonstrukci. Na 12ti zastaveních se dozvíte informace o prostředí krušnohorského rašeliniště i o těžbě rašeliny. Texty na tabulích jsou i v němčině a angličtině. Část NS vede po povalových chodnících v NPR Božídarské rašeliniště.
První zastávka informuje o městečku Boží Dar a jeho historii. Nejprve osada a pak hornické městečko se nachází v blízkosti nalezišť rud cínu a stříbra a zmínky o něm jsou už z 1. poloviny 16. století.
Druhé zastavení s názvem Krušnohorské louky dává nahlédnout na floru horských luk a pastvin v jakoukoli roční dubu. Když se okolo sebe rozhlédnete, třeba zrovna pokvetou rostliny vyobrazené na tabuli – blatouch, prstnatec, koprník, rdesno hadí kořen nebo pcháč různolistý.
Další cedule popisuje přírodní poměry a geologii oblasti.
Čtvrtá zastávka je u tabule Rýžování cínovce. Podobně jako jinde zlato, tady se tímto způsobem získával kasiterit (cínovec). V okolí uvidíte hromádky hlušiny – tzv. sejpy a na nich možná vyhřívající se zmiji obecnou nebo ještěrku živorodou.
O glaciálním reliktu bříze zakrslé a o dalších druzích rašelinišť se píše na následující tabuli. Bříza zakrslá je asi 90 cm vysoký keř s drobnými listy, který zde zbyl z poslední doby ledové. Další zajímavou rostlinou je masožravka rosnatka okrouhlolistá, která má na listech tzv. tentakule – chloupky s žlázkou produkující sekret. Na lep se přichytí hmyz, enzymy ho rozloží a přes pokožku listu se potřebné látky dostávají do těla rostliny.
Víte, co je to borkování? Pokud ne, napoví vám šestá cedule naučné stezky s názvem Těžba rašeliny. Rašelina se používala jako palivo nebo při výrobě dřevěného uhlí a potaše.
NPR Božídarské rašeliniště, srpen 2012
Fauna hmyzu v rezervaci je velmi bohatá. Nejnápadnější jsou motýli (žluťásek borůvkový, modrásek stříbroskvrnný nebo otakárek fenyklový) nebo brouci.
Po cestě k další tabuli uvidíte břízu zakrslou, suchopýr nebo vlochyni bahenní.
Tabule popisuje obratlovce, kteří zde žijí. Velmi vzácný je tetřívek obecný. Vidět můžete ptáky ořešníka kropenatého nebo lindušku luční. V rybníčcích se rozmnožuje čolek horský a skokan hnědý. Potkat můžete i ještěrku živorodou (často i na povalovém chodníčku), vzácněji zmiji obecnou. Žije zde i jelen evropský.
Profil rašeliništěm je zachycen na 9. tabuli. Text informuje o vývoji rašeliniště a také o typických druzích rostlin.
Vegetace vrchovišť (horských rašelinišť) je závislá na množství vody a na dostupnosti živin. Na okraji vrchoviště se nacházejí rašelinné smrčiny, trvale zaplavená místa osidlují rašeliníky a ostřice. Tam, kde je velká vrstva rašeliny roste borovice rašelinná, kříženec borovice blatky a kleče.
Lesní porosty smrčin jsou popsané na další tabuli. Nacházejí se zde rašelinné smrčiny (na rašelině) a rohozcové smrčiny (mimo rašeliniště) a třtinové smrčiny v nejvyšších partiích. Část lesa byla poničena imisemi a kyselým deštěm.
Povalový chodníček na NS Boží dar, srpen 2012
Poslední zastávka naučné stezky je u Blatenského příkopu, který sloužil k dopravě vody z říčky Černé k dolům v Horní Blatné.
Cestou zpět do Božího Daru procházíme okolo prameništních luk s zábělníkem bahenním a po asfaltové cestě se vracíme k začátku trasy.
Naučná stezka Božídarské rašeliniště je vhodná i pro maminky s kočárky a handicapované. Pěší návštěvu nedoporučujeme v zimním období.
Do Božího Daru vede červená TZ (Klínovec – Horní Blatná) a žlutá TZ (Jáchymov). Cyklisty sem dovedou cyklotrasy 23, 2005 a 2008. Jezdí sem i autobus.
Pro automobily je vybudované velké parkoviště ve východní části obce, další jsou i na jihu či severu.
