Spálené Poříčí

Město Spálené Poříčí se nachází asi 23 km jižně od Plzně, nadmořská výška je cca 417 m nad mořem. První zmínka o Poříčí pochází z roku 1239, přídomek Spálené pak ze 17. století, kdy město několikrát vyhořelo.

V roce 1992 byl střed města vyhlášen městskou památkovou zónou (památkově chráněná je budova děkanství, několik dalších domů, zámek, kostel sv. Mikuláše a židovský hřbitov). V roce 2003 získalo Spálené Poříčí ocenění „Historické město ČR“.

Dnes má město 2856 obyvatel (ČSÚ, k 1.1.2020). Počet obyvatel stále roste, staví se nové domy.

V roce 1413 je v městečku zmiňována tvrz (při prodeji Habartovi z Vinařic). Adam Vratislav z Mitrovic nechal v roce 1617 tvrz přestavět na renesanční zámek. Ale celé městečko už roku 1620 vyhořelo.

Zámek je tvořen trojkřídlou patrovou stavbou, dochovaly se renesanční vstupní portály, část sgrafit a některé klenuté interiéry. Nad vstupem jsou umístěny znaky Vratislavů z Mitrovic a manželky Kocové z Dobrše. V zámku byly dvakrát ukryty korunovační klenoty.

Stavbu obklopuje malý park, ve kterém roste např. červenolistý buk (Fagus sylvatica „Atropurpurea“), převislý jilm (Ulmus glabra „Pendula“) nebo líska obecná dřípatá (Corylus avellana „Heterophylla“). V parku je také umístěna geologická expozice.

Dnes je zámek majetkem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Opravy zchátralého zámku začaly v roce 1990. V současné době je v zámku umístěna turistická ubytovna a škola v přírodě, ale prohlídky jsou možné. Navštívit můžete národopisné muzeum a koncertní sál se zachovaným renesančním stropem. Konají se tu i různé kulturní akce. Časy prohlídek najdete na stránkách města.

Přes silnici naproti zámku stojí zámecký velkostatek (areál Ve Dvoře). Ten byl budován od začátku 18. století, zachován je barokní špejchar, který původně sloužil k uchování obilí. Dnes se zde nachází tři patra muzejních prostor. V přízemí expozice historické zemědělské techniky a výstavní prostor, v 1. patře národopisná “naučná stezka pod střechou” a ve 2. patře unikátní Expozice kresleného humoru Jiřího Neprakty. Otevírací dobu najdete na stránkách města.

Ostatní stavby v areálu jsou až z 19. století nebo z počátku 20. století. Mezi ně patří pivovar (pivo se zde vařilo do roku 1948) nebo bývalá konírna (dnes restaurace Ve Dvoře). Součástí areálu je i hotel. Na komíně pivovaru si každoročně staví hnízdo čápi.

Na Náměstí Svobody stojí barokní budova děkanství s vysokou mansardovou střechou, která byla v letech 1894-95 domovem Jindřicha Šimona Baara. Na domě je pamětní deska pátera Františka Ferdy, který se narodil v nedalekých Dražkovicích. Vedle stojí roubený dům, ve kterém dnes najdeme infocentrum.

Kostel sv. Mikuláše

Kostel sv. Mikuláše, stojící též na náměstí, pochází ze 14. století. Byl několikrát přestavován, naposledy v roce 1882.

V západní části města se nachází židovský hřbitov. Tato kulturní památka je upravená a volně přístupná. Najdete tu 199 náhrobků z let 1801 až 1936.

Od roku 2019 se můžete pokochat výhledem na město z poměrně netradiční rozhledny. Jmenuje se Šťastná věž a najdete ji v bývalém zemědělském areálu nad městem.

Od zámku vede naučná stezka Za mlynáři od Bradavy – nově upravená Naučná stezka Hvížďalka. Je to nenáročná, asi 4,5 km dlouhá stezka vedoucí do Hořehled (stezka není okružní, takže celková vzdálenost je cca 8 km). Trasa vede souběžně se zelenou turistickou značkou. Stezka je vhodná pro pěší, cyklisté část cesty kolo povedou, vozíčkářům je ze stezky přístupný pouze zámek.

Od barokního špejcharu vychází dětská naučná stezka Loukou i lesem za pohádkou a nejnovější naučnou stezkou je NS Perličky víly Terezky.

Parkování je možné např. na náměstí.

Městem prochází turistické trasy KČT i cyklotrasy 2039, 2040 a 2146.