Naučná stezka Zlatý kůň
Naučná stezka Zlatý kůň se nachází v Českém krasu nedaleko obce Koněprusy. Měří asi 3,5 km a má 11 zastavení. Stezka je středně náročná. Začíná u pokladny u Koněpruských jeskyní, vede přes návrší Zlatý kůň, přes lomy Houbův a Na Kobyle.
My jsme auto nechali na odbočce k lomu Homolák (N 49°54.04875′, E 14°4.67160′) a k NS Zlatý kůň jsme sešli po trase Naučné stezky Koněpruské jeskyně – Borek.
První zastavení nám dává všeobecné informace o naučné stezce. Stojíme na prvohorních bílých vápencích, které jsou vlastně útesem, utvořeným kostrami a schránkami živočichů. Kdysi dávno tady bylo moře. Území je chráněno jako NPP Zlatý kůň.
Další naučná tabule nás seznámí s krasovými skalními stepmi. Ty se nacházejí na jižních a jihozápadních svazích Zlatého koně. Na jaře tu uvidíme kvést koniklec luční český, mateřídoušku časnou nebo mochnu písečnou. Žije tu plž suchomilka obecná, motýli modrásek vikvicový, okáč skalní nebo otakárek fenyklový.
Poté vystoupáme na nejvyšší místo celé trasy. Tabule Zlatý kůň – vrchol nám podá informace o akantopygových vápeních v nichž se vytvořily Koněpruské jeskyně. V jeskyně byly využívány i v minulosti, byly zde nalezeny pozůstatky člověka z paleolitu nebo penězokazecká dílna z 15. století.
Z vyhlídky na návrší si prohlédneme jednotlivé stupně Velkolomu Čertovy schody, na ceduli si přečteme informace o těžbě vápence a revitalizaci opuštěných lomů. Místní vápence se používají k výrobě hašeného vápna, filtrů pro spalovny nebo pro výrobu papíru. Na okrajích lomů probíhá revitalizace – vysazují se tu dřeviny, připravuje se prostředí pro spontánní osídlení živočichy, buduje se jezírko.
Pak začneme klesat dolů. Další zastavení nás informuje o dřevinách, která na Zlatém koni rostou. V lomech najdeme tzv. pionýrské dřeviny jako je vrba jíva, bříza bělokorá nebo topol osika, jinde jsou i nepůvodní druhy jako trnovník akát nebo borovice černá.
Sestoupáme do Houbova lomu, kde se dozvíme, že koněpruský útes patří k nejbohatším nalezištím zkamenělin ze spodního devonu. Bylo zde nalezeno na 500 různých druhů. Třeba tady nějaká zkamenělina čeká i na vás. Svůj nález můžete porovnat se zástupci vyobrazenými na naučné tabuli.
Pokračujeme po pěšině dál, pokud zvedneme zrak ke skalám nalevo, můžeme vidět vstup do Koněpruských jeskyní. Na vápencové suti na dně lomu roste např. jestřábník chlupáček nebo kruštík tmavočervený.
Širokolisté teplomilné trávníky, to je název dalšího zastavení. Přijdete-li v létě, okolo uvidíte válečku prapořitou nebo sveřep vzpřímený. Růžově kvete chrpa čekánek, pcháč bezlodyžný, vičenec ligrus a černýš rolní, modře kvete šalvěj luční. Z živočichů možná zahlédnete cvrčka, ještěrku obecnou nebo užovku hladkou. Teplomilné trávníky jsou ohrožené zarůstáním křovinami, proto jsou pravidelně koseny.
Od tohoto zastavení se můžeme vrátit zpět na parkoviště k jeskyním.
My ale pokračujeme dál směrem k silnici, kterou přejdeme a ocitáme se u 8. zastavení Akantopygový lom.
Dojít od 8. zastavení k 9. nebylo v době naší návštěvy úplně jednoduché. Jde se přes louku k lesu a značení nebylo úplně optimální. Ale trefili jsme.
9. zastavení má název Zarůstající lom. Vzhledem k tomu, že v lomu Na Kobyle byla těžba ukončena už v roce 1929, lom byl ponechán ladem,a zarůstá křovinami a je osidlován organismy.
Sestoupáme do lomu Na Kobyle, kde si prohlédneme tzv. voškovský přesmyk, tektonickou poruchu dlouhou asi 1 km, kde byly v průběhu variského vrásnění na mladší vápence nasunuty vápence starší. Výzkumu v této lokalitě, např. ve Chlupáčově sluji, se věnoval Jaroslav Petrbok, který má v lomu i pamětní desku.
Ve stěnách lomu hnízdí poštolka obecná a výr velký.
Lokalita je součástí Přírodní rezervace Kobyla.
Projdeme tunelem a už nás čeká jen poslední, jedenácté zastavení, která nás seznámí se zemědělským využíváním krajiny. Krajina Českého krasu byla výužívána už v mladší době kamenné.
Naučná stezka Zlatý kůň není bezbariérová a není vhodná ani pro cyklisty. Lze navštívit alespoň část u Koněpruských jeskyní.