Slepýš křehký

Slepýš křehký (Anguis fragilis)

čeleď Slepýšovití (Anguidae)

Poznávací znaky

Slepýš křehký je beznohý ještěr s hadovitým tělem s hladkými šupinami. Dorůstá cca 40 cm (až 50 cm). Hřbet je hnědý, šedý nebo měděně zbarvený. Někteří slepýši jsou pruhovaní. Břišní strana samic je šedá nebo šedočerná, samci mají břicho žlutavé, často modročerně skvrnité. Oči má uzavíratelné.

Stanoviště

Slepýše najdeme od nížin až do 1000 metrů nad mořem (na Balkáně až 2400 m). Obývá vlhké lesy, louky i parky a zahrady.

Rozšíření

Slepýš křehký obývá téměř celou Evropu (kromě severu), zasahuje až po Ural a severozápadní Asii.

Výskyt

U nás se vyskytuje na celém území.

Biologie

Potravou slepýšů jsou žížaly a slimáci, případně i různí členovci, larvy a červi. Loví hlavně za soumraku a v časných ranních hodinách, přes den vylézá pouze po deštích.

Slepýš přezimuje od říjnu až listopadu do března. Zimovištěm jsou opuštěné nory hlodavců, zřídka si úkryt vyhrabává sám. Často hibernuje hromadně, ale i s jinými druhy plazů i obojživelníků.

Páří krátce po probuzení. Slepýši jsou vejcoživorodí (oviviparní). Samička je březí 11-13 týdnů, a může mít 10–15 (výjimečně až 26) mláďat. Mláďata přicházejí na svět v blanitých obalech, z kterých se osvobozují kroutivými pohyby. Délka po narození je cca 7–9 cm.

Slepýš má mnoho nepřátel, běžně se stává kořistí lišek, divokých prasat, kun a ježků. Z ptáků si na něm pochutnávají nejen volavky a čápi, ale i dravci, mláďata jsou častou obětí zmijí a ropuch. Slepýš je dlouhověký živočich, může se dožít až 30 let.

Zajímavosti

Slepýš je schopen autotomie – tj. při napadení může oddělit ocas od zbytku těla a tak uniknout. Ocas časem doroste.

Silně ohrožený druh (SO).