Naučná stezka Za černým diamantem
Naučná stezka Za černým diamantem byla vybudována v roce 2013 v Mirošově u Rokycan. Stezka prochází nejzajímavějšími místy Mirošova, které spojuje hlavně těžba černého uhlí. Měří necelých 5 kilometrů a není okružní. Na procházku doporučujeme vzít si s sebou mapu se zaznamenanou trasou NS, protože stezka není v terénu značená.
Podle mapy začíná naučná stezka Za černým diamantem u mirošovského nádraží. První panel je umístěn na Janově, za železničním přejezdem. “Černý diamant” bylo obchodní označení pro velmi kvalitní černé uhlí, které se z hlavní mirošovské sloje těžilo od roku 1855. Byla vybudována i železniční trať k dopravě uhlí do Rokycan.
Trasa dál pokračuje do kopce. Druhá tabule s názvem Historické lomy Nad Planinou popisuje lokalitu, která se nachází asi 200 metrů severně odtud. V lomech se těžila arkóza, využívaná ke stavbě vysokých pecí, mlýnských kamenů aj. Patrné jsou i slepence a pískovce s uhelnou součástí.
Cestou k dalšímu zastavení si všimněte hornických domků a krásných vil.
Tabule naučné stezky Za černým diamantem, říjen 2013
Třetí zastavení Odval dolu Antonín stojí u haldy hlušiny, vyvezené z dolu a nedaleko vstupu do dolu, dnes uzavřeného. Důl Antonín byl otevřen až v roce 1939 a těžilo se tu z hloubky až 28 metrů. Spolu s lupky, které se využívaly při výrobě oceli, se zde těžilo i černé uhlí. Paleontology zaujmou zbytky zkamenělin karbonských rostlin, které mohou najít na haldě.
Na křižovatce silnice na Janov a na Hrádek u Rokycan stojí u posledních dochovaných budov mirošovského dolu pátá tabule naučné stezky Za černým diamantem. V části obce Čtrnáctka stávaly těžební budovy, pak přestavěné na hornická kasárna. V sousedství dochovaného domu se nachází velká výsypka.
Ke čtvrtému zastavení se dostaneme, vydáme-li se do kopce směrem na Hrádek. Tabule je umístěná na okraji louky, na okraji návrší sv. Vojtěcha. Na vrcholu stávala barokní socha sv. Vojtěcha. Okolo návrší se od 16. do 19. stol. těžila železná ruda, na jeho jihozápadě arkóza. Od tabule NS je vidět kostelík sv. Jakuba Většího. Okolo něj stávala ves Chylice.
K další tabuli naučné stezky sejdeme po silnici do údolí.
Šesté zastavení se nachází v blízkosti zemědělského podniku. Tady, v lokalitě Na Dolinách, býval areál největšího mirošovského dolu Leopoldine. Důl byl až 132 m hluboký a vedla k němu odbočka železnice. Po ukončení těžby se sem nastěhovala parní pila, po 2. sv. válce pak JZD.
Na protější straně silnice je restaurace Na statku, kde se můžete občerstvit.
Zámek Mirošov, říjen 2013
Pak pokračujeme po modré TZ podél silnice k zámku Mirošov a odtud na náměstí. Zde stojí sedmá tabule s názvem Náměstí Míru. Podle informací, které se tu můžeme dočíst, to vypadá, že pod celým Mirošovem vedou štoly k těžbě uhlí. I mirošovský zámek je poddolovaný. Snad jen kostel sv. Josefa je výjimkou.
Cesta k poslednímu zastavení bude nejkomplikovanější. Z náměstí se vrátíme k zámecké zdi a od ní se vydáme doprava po žluté TZ. Za nákupním střediskem a poštou po mostku překonáme Příkosický potok a zahneme doleva Skořickou ulicí. Projdeme pod železniční tratí a po asi 100 metrech zahneme doprava (ulice Gustavka). Tabuli naučné stezky uvidíte asi po 150 metrech. Stojí u dalšího z mirošovských dolů – Gustava. Do současnosti se z něj dochovala část haldy. Tabule informuje i o dolu Anna, který stával v místě dnešního Domova Harmonie. Za 2. sv. války tu byl kárný tábor a v roce 1945 i tábor koncentrační.
K návratu zpět k nádraží doporučujeme cestu okolo rybníků a lesem. Z Gustavky se vrátíme zpět na Skořickou a z ní pak ulicí Na Drahách dojdeme k Cihelskému rybníku. Přejdeme po jeho hrázi, po cestě vystoupáme na silnici (a cyklotrasu 2251A) a vydáme se doleva. Vlevo pod námi bude Dolský rybník. Pokračujeme dál, přejdeme Dobřívskou ulici a za chvíli jsme u nádraží. Trasa na mapě zde.
Naučná stezka je vhodná pro pěší (i s kočárkem) i cyklisty. Ti mohou k cestě do Mirošova využít cyklotrasu 2254 nebo udělat odbočku z cyklotrasy 3.
Auto můžete nechat zaparkované u nádraží nebo na náměstí.
