wz

Vrch Houpák

Výhled, únor 2016

Výhled z Houpáku, únor 2016

Vrch Houpák (793,9 m n.m.) je jedním z mnoha vrcholů Brdské vrchoviny, leží v CHKO Brdy. Nachází se asi 10 km severozápadně od Příbrami (Středočeský kraj). Je ale jediným kopcem, který je odlesněný, tudíž je z něj výhled na všechny světové strany kromě jihu, kde hřeben dále stoupá k hoře Tok (865 m n.m.). Za pěkného počasí uvidíte nejen Příbramsko, Jinecké hřebeny, Hořovicko, Zbirožsko, ale i Krušné hory.

Pozor na zákaz vstupu, únor 2016

Pozor na zákaz vstupu, únor 2016

Houpák je součástí bývalé dopadové plochy Jordán VVP Brdy, kde cvičili vojáci. Jeho povrch je tudíž ovlivněn činností člověka. V místech, kde se střílelo nerostou stromy, jsou zde díry po dopadu munice a docházelo zde k požárům.

I když jsou Brdy po zrušení VVP z větší části přístupné, je třeba se orientovat podle cedulí v terénu. Musíme dávat pozor, kam je vstup zakázán. A pro Houpák to platí dvojnásob – oblast nebyla asanována, může se tu nacházet munice, tudíž se sem smí POUZE PO VYZNAČENÝCH STEZKÁCH.

Pozorovací bunkr, srpen 2016

Pozorovací bunkr, srpen 2016

Vojáci zde působili od roku 1926 až do roku 2015. V roce 1936 byl pod vrcholem Houpáku vybudován pěchotní srub CE s kulometným zvonem, kde bylo testováno vybavení a výzbroj československé armády. Na samém vrcholu kopce se nachází pozorovací bunkr (pixle), který vybudovali němci během II. světové války. Z něj je dnes nejhezčí výhled.

Na severním okraji dopadové plochy se nachází další němci vybudovaný objekt – pozorovatelna se dvěma pozorovacími štěrbinami. Na Houpáku by se ještě měly nacházet trosky dalších dvou řopíků.

Vrcholová partie Houpáku, únor 2016

Vrcholová partie Houpáku, únor 2016

Podloží tvoří slepenec, který je narušovaný mrazovým zvětráváním. Vykácením lesa se odkryly periglaciální jevy (mrazové trhliny a kamenné polygony), pro tuto zeměpisnou šířku i nadmořskou výšku unikátní.

Ekosystém je zde unikátní, podobný jako např. v oblasti polárního kruhu nebo v partiích vyšších hor.

Hřeben je porostlý vřesovištěm, které je sem tam narušeno větší či menší jámou po dopadu munice.

Řopík na Houpáku, srpen 2016

Pěchotní srub CE na Houpáku, srpen 2016

Rostou tu (mimo jiné) vřes obecný, brusnice borůvka, brusnice brusinka, různé druhy trav a mechů. Řídce se zde vyskytují břízy, smrky, borovice a modříny. Břízy byly ve vrcholových partiích Houpáku káceny, některé stromy na okraji dopadové plochy mají díky činnosti vojáků odlomené špičky. Modříny jsou porostlé lišejníky.

Vřesoviště je ideálním biotopem pro zmiji obecnou (Vipera berus) nebo chřástala polního. Žije tu i ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a dokonce i teplomilnější druhy jako ještěrka obecná (Lacerta agilis) nebo užovka hladká (Coronella austriaca).

Na severovýchodní hranici bývalé dopadové plochy Jordán pramení Červený potok tekoucí do Hořovic a pak do Zdic, kde se vlévá do Litavky.

Na dopadové ploše Jordán se natáčela Svěrákova Obecná škola nebo večerníčky o medvíďatech režiséra Chaloupka.

Křížek u rozcestí, únor 2016

Křížek u rozcestí, únor 2016

Jednou z mnoha možností, jak se sem dostat, je využít asfaltovou cestu z obce Zaječov směr Obecnice. Asi 2 km za obcí, u bílého křížku, zahneme doprava. Přejdeme plochu letiště Hejlák a pokračujeme stále rovně až na Houpák. Od augustiniánského kláštera Svatá Dobrotivá je to na Houpák 5,1 kilometru s převýšením 260 metrů.

Turistické značení zde zatím není, ale připravuje se spolu s naučnou stezkuo.

Video s obrázky nejen z Houpáku zde.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *